Mijuška původně začínala s FLYBALLEM. Na cvičák jsme začali chodit v srpnu 2010. Mijuška zpočátku striktně vyžadovala vlastní tenisáky a erární špinavé odmítala nosit. Také byl trošičku problém naše malé torpédo nasměrovat příslušným směrem a následně odchytit dříve, než si dá pár koleček sólo sprintu kolem celého areálu. Hlášky typu "Chyťte ji někdo!!! " byly zcela běžné.... Na podzim se nám již dařilo lépe. Mijuška zvládala celou dráhu sama a pomalu se měla začít učit na box. Jenže ruka osudu to chtěla jinak. Nejdříve jsme přišli o cvičák a než jsme se pořádně zabydleli v Krupce, udeřily mrazy. Vzhledem k tomu, že Mia nepatří zrovna mezi hustě "opeřené" psíky, klepala kosu i při běžných procházkách po parku. Následovala tedy zimní přestávka.... Začátkem roku se tréninky přesunuly do haly a já se těšila, že si opět krásně zamíčkujem. Jenže Mijuška začala hárat a z pozice náhradníka nastoupila Ťapka... V současné době (ač je to více jak čtvrt roku po hárání) se Mia stále potýká s hormonální nerovnováhou. Z hyperaktivního štěňátka se stalo vykulené cosi, které se leká i vlastního stínu. Absolutní nezájem o tenisáky jsme už snad pomaličku překonaly a teď se uvidí, jestli se Mia přestane bát boxu....
No a přestala. Je konec května a už si Mia zkouší běhat v družstvu a opravdu válí!!! No že bylo na čase, první flyballové závody se kvapem blíží...
Nakonec jsme naši preméru na Turnaji sladkých nadějí uběhaly se ctí a na Happy míčku v Krupce si Mia zkusila i pár běhů v družstvu Lavina Beta. Do rozhodujících klání zatím sice moc nezasáhla, ale i tak jsem se s ní podělila o naši první flyballovou medaily! :-))
V září 2010 jsme k flyballu přidali i AGILITY. Z původně doplňkové zábavy se stala vášeň. Mijuška si překážky zamilovala a trénink jí jde sám od tlapek. Jelikož mezi předky má asi i kamzíka, její nejoblíbenější překážkou je kladina. Doufejme, že se jí časem nabaží. Nebylo by totiž úplě žádoucí, aby mi při závodech na ní při každé příležitosti prchla. Ale na to je ještě času dost. Zatím máme za sebou první neoficiální sranda-matche.
Příležitostně jsme zkoušely i pár triků z DOGDANCINGU, ale 
systematicky jsme se tomu začaly věnovat až na podzim 2011. Mijuška absolvovala základní kurz na výbornou. Zjistila jsem, že pro žrádlo udělá příšerka neskutečné věci. Tak jsem se rozhodly, že se občas ztrapníme i veřejně! :-))
A také si brousíme zuby na COURSING. Když Mijuška chce, tak je to pekelně rychlý psík. Zatím jsme byly na jednom tréninku a moc se jí to líbilo. Jen doufám, že se v ní neprobudí lovecké pudy a nebude mi doma trénovat na morčatech. :-))